Metan, který se vyrábí a uvolňuje do atmosféry, je pohlcen metanovými jímkami, které zahrnují půdu a proces oxidace metanu v troposféře (nejnižší atmosférická oblast). Většina metanu produkovaného přirozeně je kompenzována jeho absorpcí do přírodních jímek. Antropogenní produkce metanu však může způsobit rychlejší nárůst koncentrací metanu, než je kompenzován propady. Od roku 2007 se koncentrace metanu v zemské atmosféře zvýšily o 6,8–10 částic na miliardu (ppb) za rok. Do roku 2022 dosáhl atmosférický metan 1908,61 ppb, což je asi třikrát více než předindustriální úrovně, které se pohybovaly na 600–700 ppb.
Zvýšené koncentrace metanu v atmosféře přispívají ke skleníkovému efektu, kdy skleníkové plyny (zejména oxid uhličitý, metan a vodní pára) absorbují infračervené záření (čistá tepelná energie) a znovu je vyzařují zpět na zemský povrch, čímž potenciálně zachycují teplo a způsobují podstatné změny klimatu. Zvýšený atmosférický metan také nepřímo přispívá ke skleníkovému efektu. Například při oxidaci metanu hydroxylové radikály (OH−) odstraňují metan tím, že s ním reagují za vzniku oxidu uhličitého a vodní páry, a jak se koncentrace atmosférického metanu zvyšují, koncentrace hydroxylových radikálů klesají, čímž se účinně prodlužuje atmosférická životnost metanu.
